Zlaté Šluknovsko ….! Zlaté bývalé Švédsko…!

Často jsou slyšet nářky, kolik kriminálních činů se dnes děje, že za komunistů tohle nebylo a podobné výlevy. Jednak kriminalita byla trochu jiného druhu a jednak se úroveň kriminality utajovala. Věznic bylo daleko více a byly přeplněné. Např. v r. 1973 věznice Mírov s max. kapacitou 600 vězňů, jich „pojmula“ až 1100, takže v některých odděleních se spalo na etapy. Mám-li však srovnávat časy minulé s časem přítomným ve Švédsku, pokud se kriminality týče, není vlastně co srovnávat. Kde jsou ty časy, kdy se na venkově nezamykalo, kdy vypadlá peněženka jela vlakem dalších 1000 km až za severní polární kruh a vrátila se zpět majiteli. Že tento stav přispívá i k „blbé“ náladě ve společnosti a nebývalému exodů Švédů ze své země, je nasnadě. Poslední roky jich v průměru odchází ročně 35-45 000.

Přicházím s malou ukázkou z domácí rubriky v druhém největším švédském deníku Svenska Dagbladet z 21.9. :

18:11 Mrtvola nalezená v Malaren

17:31 Tři roky vězení pedofilovi

16:29 Dva podezřelí pro vraždu v Blekinge

15:49 Na matku uvalena vazba-podezřelá z vraždy dvou vlastních dětí

15:25 18 let vězení za vraždu vlastního dítěte

15:15 Muž ve vazbě za vraždu manželky

 Hrůzné případy nashromážděné v jednom dni jako součást rubriky „zpráv z domova“. Nevíme, samozřejmě, jaké národnosti byli pachatelé, z korektních důvodů se to ve Švédsku už desetiletí neuvádí. Přesto mám obrovský problém si představit, že pachatelé by byli domorodí Švédové, ale důkazy nemám.

 Dnešní ráno, 22.9. v 8:00, bylo podstatně milosrdnější , alespoň pokud se kriminálních případů týče. Nějaké drogy, objevené ve FIT centru, dále, že metadon se pašuje ze střediska pro drogově závislé a pak noticka, že byl napadený průvodčí ve vlaku: 21letý mladík ho chtěl vyhodit ven. Případ nebyl jediný v poslední době, tak Úřad bezpečnosti práce nařídil, aby ve vlacích sloužili vždy dva průvodčí. Pokud slouží jen jeden, nesmí kontrolovat jízdenky.

Další zpráva oznamovala, že soud osvobodil 32letého muže obžalovaného ze sexuálního násilí. Konkrétně byl nařčen z hrubého zacházení s 16tiletou dívkou během intimního styku. Důvodem k osvobození muže bylo, že dívka s ním měla poměr zcela dobrovolně a se souloží souhlasila a jednáním souhlasila.

Případ se dočkal „korektního“ posouzení ze strany státní žalobkyně Ulriky Rogland, která míní, že soudy nechtějí vidět určité chování dívek, které sebou nese znaky sebepoškozování, zvláště pokud se oběť vysloveně nebrání. Uvádí, že soud nevzal v úvahu, že méně dospělí jedinci mají sklony k sebepoškozování a požaduje, aby soud jednal ze stanoviska, že dospělý jedinec, tedy plnoletý, má větší zodpovědnost za své jednání, než jedinec, který plnoletý není.  Dívka měla na rukou modřiny a soud nepřihlédl také k tomu, že oba partneři nebyli na stejné úrovni. (Míněno fyzicky a životní zkušenosti).

Do případu se vložila spisovatelka Caroline Engvall, která jinak napsala dvě knihy, jejichž hlavním tématem byl právě sex jako prostředek mladých dívek k sebepoškozování. Spisovatelka chápe, že soud má zatěžko pochopit, proč mladí se takto chovají: „Je jednoduché to zamést pod koberec a vidět to jako svobodné jednání,“ píše spisovatelka, ale dodává:“že je za tím mnoho v pozadí, co nikdo nechce vidět“. Chování této dívky nebylo výjimečné,“ píše dál. „Dívky používají sex k tomu, aby se poškozovaly, zvláště když to uvnitř bolí“, konec citátu. (Opravdu doslova přeloženo!)

Spisovatelka píše, že neznalost o sebepoškozování prostupuje celou společností, od zdravotnictví, přes policii a i soudy. Píše dál, „že v 15 letech je každý jedinec podle zákona v posteli plnoprávný“, ale stejně se táže,“ jak dospělý vlastně ten jedinec je?“ a požaduje změnu zákona, podle kterého by se po starším partnerovi nad 18 let v sexu s mladším požadovala větší zodpovědnost i z právního hlediska zvláště tam, kde je násilí součástí sexu.

Takže Švédsko má další problém: záměrné sebepoškozování neplnoletých sexem, kterým se tento druh sebepoškozování vlastně líbí tak, že se mu nebrání. Podle slov spisovatelky, která o problému mluví v množném čísle, je to běžnější jev.

Takže státe ochraňuj, ať se to někomu líbí nebo ne. Máme o pseudoproblém a možná o zákon více. Vhodné téma pro nějakou evropskou komisi.