Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Švédská policejní studie o kriminalitě (přistěhovalců)

1. 02. 2015 22:07:51
Před několika dny se objevily na blogu iDnes články a serveru Lidovky články o kriminalitě přistěhovalců ve Švédsku. Dohledal jsem tedy studii švédské policie z října loňského roku a uvádím stručný výtažek.

Asi těžko uspokojím čtenáře jasnými fakty „kdo je kdo“ ve švédském kriminálním prostředí, ale i když se oficiálně neuvádí, odkud kriminální živly původně pochází, to se totiž nesmí, uvedená sociální struktura, která je totožná s místy s vysokou kriminalitou nenechají nikoho na pochybách, že se jedná především o přistěhovalce z určitého civilizačního okruhu.

V úvodu samotného zadání, „Národní přehled kriminálních sítí se silným vlivem na lokální společenství“, které mělo za úkol popsat situaci a najít východisko se udává, ze kterých parametrů bude tato práce vycházet:

  • Míra zaměstnanosti nižší než 52%
  • Dlouhodobá sociální podpora vyšší než 4,8%
  • Gymnaziální vzdělání má méně než 70% místní populace

Čili, kdo jednoznačně má takové „parametry“?

Další známka, že jde o přistěhovalecké prostředí, je konstatování, že dotyčné kriminální živly spojuje do určité míry příbuzenství. To by se těžko o dalo říci o domorodých Švédech, či evropských imigrantech, což neplatí 100%. (Jiné státy by také mohly vyprávět, ale ty také věří tomu, že vše spraví osvěta.)

Policie dále konstatuje, že během 90. let se místní zločinecké živly spolčily ve vyšší celky a celková zločinnost se podstatně zvýšila a kriminální společenství zvýšila svojí moc v místní lokalitách díky hrozbám a násilí. Od r. 2000 je tento problém stále větší.

Policie poukázala na 55 oblastí, kde má zločinnost přímý negativní vliv na místní komunitu. Zločinnost již není výsadou jen velkých měst, ale rozlévá se i do menších míst, kde je jen pár tisíc obyvatel, vyjma severních oblastí. Nejvíce postižená jsou města Stockholm, Göteborg a Malmö.

Tyto oblasti s vysokou kriminalitou jsou rozložené do 22 měst. Od větších do menších.

Primárně nejde o skupiny s vysokou organizovaností, třebaže ve velkých městech existují náznaky skupin, které jsou vyšší organizovanosti schopné.

Ve shrnutí se dále vypočítávají druhy kriminální činnosti jako otevřené používání a distribuce drog, dále činnosti, které se projevují v hrubých násilných činech i na veřejných místech, různé formy vydírání a násilně vyjadřovaná nespokojenost vůči společnosti.

Policie nejen přiznává, že v těchto místech je těžké nějaké zločiny vyšetřovat, protože jsou okamžitě napadáni, ale i to, že v mnoha případech nemůže ani dokončit zadržení. Situace je v těchto místech taková, že státní moc ztrácí autoritu a jsou to naopak zločinecké skupiny, které onu autoritu přebírají. Policisté jsou při výkonu služby napadání a je jim vyhrožováno.

Policie přiznává, že obyvatelé některých míst víc spoléhají na místní „výkon práva“, než na státní orgány.

Další část státní správy, která je vystavena kriminálním nátlakům, jsou např. úředníci sociálních služeb, nemocenského pojištění, kontroloři parkovného a v několika případech i žurnalisté.

A závěr? Co s tím? Opět se „objevila Amerika“, což je typické pro státní správu, ostatně pro všechny státní správy s „korektním“ vyjadřováním. Vyhýbají se problém pojmenovat, v tomto případě navrhnout i jednoduché řešení: prostě zastavit přistěhovalectví.

Závěr této studie tedy zní, že je nutné zvýšit policejní dohled v oblastech nasazením většího počtu policistů a mít strategicky zaměřené cíle, spolupůsobit s ostatními aktéry v daných komunitách, (není specifikováno s jakými) v preventivním úsilí předcházet zločinnosti a konečně (co jiného?), hlavně komunikace v místě, případně skrze média a šířit informace, aby se zabránilo zkreslujícím představám. Jako příklad se uvádí „rozhovory s blízkými v případě zadržení nebo domovní prohlídky“.

Nevím, jestli mohu onen švédský problém, který za chvíli může být i náš, pokud se necháme zlákat EU na společnou přistěhovaleckou politiku pojmenovat, protože se tím mohu dopustit i trestného činu hanobení rasy, národa a přesvědčení, tak abych se tomu vyhnul, říkám, že za to můžou Marťani.

Otto Černý

Autor: Otto Černý | neděle 1.2.2015 22:07 | karma článku: 40.50 | přečteno: 3523x

Další články blogera

Otto Černý

Poslední předvolební...

„Většina konfliktů, jež svět zažil v minulých deseti letech, nebyla vyvolána ambicemi panovníků ani spiknutími ministrů, nýbrž vášnivou agitací veřejného mínění, jež prostřednictvím tisku a parlamentů uchvátilo výkonnou moc."

20.10.2017 v 8:32 | Karma článku: 12.82 | Přečteno: 322 | Diskuse

Otto Černý

Jedenadvacátý ....

Srpen, samozřejmě, a čtyřicátý devátý v řadě. Žádné kulaté výročí, ale některé přispěvovatele neodolatelně přitahuje proto, aby si při té příležitosti přihřáli protiruský guláš.

21.8.2017 v 14:01 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 495 | Diskuse

Otto Černý

Švédsko se zvedá?!

V sobotu se na náměstí Meborgarplatsen ve Stockholmu pořádala demonstrace, kterou svolalo FB hnutí Stå upp för Sverige (Za Švédsko) se 190 000 podporovateli.

20.8.2017 v 23:16 | Karma článku: 40.27 | Přečteno: 2188 | Diskuse

Otto Černý

Duel Kateřiny Janouchové ve Švédské veřejnoprávní televizi SVT – obraz korektnosti (?)

Poslední měsíc rozbouřilo švédské veřejné mínění poslední několik událostí: rozhovor K. Janouchové v televizi DVTV, veřejné prohlášení švédského policisty P. Springare a výrok D. Trumpa k situaci ve Švédsku.

3.3.2017 v 10:50 | Karma článku: 41.46 | Přečteno: 3367 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Štěpánka Semecká

Nesuď člověka podle jeho Kliniky

Další nedělní glosa o tom, jak je jednoduché někoho zaškatulkovat a odsoudit ještě před tím, než bychom znali jeho příběh.

22.10.2017 v 20:46 | Karma článku: 7.72 | Přečteno: 406 | Diskuse

Jan Pražák

Jak Maruška potkala strašně hrubýho cikána

Jela jsem za mamkou. Bydlí sama v domku kousek za Příbramí a v pátek ráno mi volala, že si podvrkla kotník. Tak jsem hned po práci sedla Na Knížecí na autobus a vyrazila.

22.10.2017 v 20:35 | Karma článku: 18.66 | Přečteno: 598 | Diskuse

Most mezi námi

S Mistry na retro výstavě ve Slunečnici

Nezahálíme, jedeme naplno! V Domově seniorů Nová slunečnice se konala retro výstava Střípky našich životů III. Pro tuto příležitost jsme si připravili program, tentokrát v duchu poezie a francouzského šansonu.

22.10.2017 v 18:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Renata Šindelářová

Co bych si počala bez svého telefonu

Každý den ho nutně potřebuju. Je to můj budík, kalendář, foťák, hodinky, závaží v kabelce, podložka pod vrklavou židli, dobrá výmluva z trapného hovoru, moje mapa, můj jízdní řád i krácení dlouhé chvíle ve vlaku.

22.10.2017 v 15:49 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 154 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Jaký bude další vývoj po volbách?

Volby dopadly tak, jak nikdo nečekal. Někteří sice tvrdí, že ano, ale to jsou jen takové pobitevně generálské řeči. Asi se dalo předpokládat vítězství ANO, ale že za sebou povleče ocas osmi slabých, a ještě slabších stran, to ne...

22.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 10.92 | Přečteno: 447 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 24.40 Průměrná čtenost 1596

zastánce tradičních hodnot, které se přirozeně utvářely s vývinem společnosti a na nichž stojí základy naší evropské civilizace, aktivní odpůrce sovětské invaze, pol. vězeň, signatář CH77, emigrant ve Švédsku, redaktor Severských Listů, nyní v ČR. Zastánce de Gaullových ideí Evropy od Lisabon až po Vladivostok.

"Co je možné se udělalo, co je nemožné, se udělá!"



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.