Otto Černý

Švédská policejní studie o kriminalitě (přistěhovalců)

1. 02. 2015 22:07:51
Před několika dny se objevily na blogu iDnes články a serveru Lidovky články o kriminalitě přistěhovalců ve Švédsku. Dohledal jsem tedy studii švédské policie z října loňského roku a uvádím stručný výtažek.

Asi těžko uspokojím čtenáře jasnými fakty „kdo je kdo“ ve švédském kriminálním prostředí, ale i když se oficiálně neuvádí, odkud kriminální živly původně pochází, to se totiž nesmí, uvedená sociální struktura, která je totožná s místy s vysokou kriminalitou nenechají nikoho na pochybách, že se jedná především o přistěhovalce z určitého civilizačního okruhu.

V úvodu samotného zadání, „Národní přehled kriminálních sítí se silným vlivem na lokální společenství“, které mělo za úkol popsat situaci a najít východisko se udává, ze kterých parametrů bude tato práce vycházet:

  • Míra zaměstnanosti nižší než 52%
  • Dlouhodobá sociální podpora vyšší než 4,8%
  • Gymnaziální vzdělání má méně než 70% místní populace

Čili, kdo jednoznačně má takové „parametry“?

Další známka, že jde o přistěhovalecké prostředí, je konstatování, že dotyčné kriminální živly spojuje do určité míry příbuzenství. To by se těžko o dalo říci o domorodých Švédech, či evropských imigrantech, což neplatí 100%. (Jiné státy by také mohly vyprávět, ale ty také věří tomu, že vše spraví osvěta.)

Policie dále konstatuje, že během 90. let se místní zločinecké živly spolčily ve vyšší celky a celková zločinnost se podstatně zvýšila a kriminální společenství zvýšila svojí moc v místní lokalitách díky hrozbám a násilí. Od r. 2000 je tento problém stále větší.

Policie poukázala na 55 oblastí, kde má zločinnost přímý negativní vliv na místní komunitu. Zločinnost již není výsadou jen velkých měst, ale rozlévá se i do menších míst, kde je jen pár tisíc obyvatel, vyjma severních oblastí. Nejvíce postižená jsou města Stockholm, Göteborg a Malmö.

Tyto oblasti s vysokou kriminalitou jsou rozložené do 22 měst. Od větších do menších.

Primárně nejde o skupiny s vysokou organizovaností, třebaže ve velkých městech existují náznaky skupin, které jsou vyšší organizovanosti schopné.

Ve shrnutí se dále vypočítávají druhy kriminální činnosti jako otevřené používání a distribuce drog, dále činnosti, které se projevují v hrubých násilných činech i na veřejných místech, různé formy vydírání a násilně vyjadřovaná nespokojenost vůči společnosti.

Policie nejen přiznává, že v těchto místech je těžké nějaké zločiny vyšetřovat, protože jsou okamžitě napadáni, ale i to, že v mnoha případech nemůže ani dokončit zadržení. Situace je v těchto místech taková, že státní moc ztrácí autoritu a jsou to naopak zločinecké skupiny, které onu autoritu přebírají. Policisté jsou při výkonu služby napadání a je jim vyhrožováno.

Policie přiznává, že obyvatelé některých míst víc spoléhají na místní „výkon práva“, než na státní orgány.

Další část státní správy, která je vystavena kriminálním nátlakům, jsou např. úředníci sociálních služeb, nemocenského pojištění, kontroloři parkovného a v několika případech i žurnalisté.

A závěr? Co s tím? Opět se „objevila Amerika“, což je typické pro státní správu, ostatně pro všechny státní správy s „korektním“ vyjadřováním. Vyhýbají se problém pojmenovat, v tomto případě navrhnout i jednoduché řešení: prostě zastavit přistěhovalectví.

Závěr této studie tedy zní, že je nutné zvýšit policejní dohled v oblastech nasazením většího počtu policistů a mít strategicky zaměřené cíle, spolupůsobit s ostatními aktéry v daných komunitách, (není specifikováno s jakými) v preventivním úsilí předcházet zločinnosti a konečně (co jiného?), hlavně komunikace v místě, případně skrze média a šířit informace, aby se zabránilo zkreslujícím představám. Jako příklad se uvádí „rozhovory s blízkými v případě zadržení nebo domovní prohlídky“.

Nevím, jestli mohu onen švédský problém, který za chvíli může být i náš, pokud se necháme zlákat EU na společnou přistěhovaleckou politiku pojmenovat, protože se tím mohu dopustit i trestného činu hanobení rasy, národa a přesvědčení, tak abych se tomu vyhnul, říkám, že za to můžou Marťani.

Otto Černý

Autor: Otto Černý | karma: 40.60 | přečteno: 3546 ×
Poslední články autora