Třem stovkám spravedlivých ...

Tři stovky spravedlivých, ne statečných, „důrazně“ vyzývají vládu ČR, jak v úvodu píší, ke změně postoje v otázce podpisu rozpočtové smlouvy. Měl-li bych být sarkastický, tak bych se jich zeptal stejně jako Stalin v narážce na vážnost Vatikánu: „A kolik má papež divizí?“ Tak tedy, kolik má pan Pehe a Halík a spol. divizí, že „důrazně“ něco požadují? Nebylo by snad občansky kultivovanější se na vládu „obracet“?

Intelektuálská elita, především její špičky, vždy trpěla určitým druhem mesiášství, jakousi utkvělou představou, patrnou v novodobé české historii, že oni musí za ten národ něco urovnávat, vést ho, varovat ho, být avantgardou, nosit jakési světlo. Jednou mávali rudým z Východu, nyní je to uhasínající pochodní z Bruselu. A zavile třímají tu pochodeň, která už všem pálí prsty, jak dohořívá, jen proto, že ONI si myslí, že je to tak správné. A nekulhá náhodou světlonoš na obě nohy?

Je-li nepodepsání této smlouvy krok „politicky neprozíravý“, jak oni píší, přičemž jedním dechem dodávají, že „nás stejně nebude ničím zavazovat, dokud případně nepřijmeme společnou měnu“, tak bych chápal, že prozíravé je, to nepodepisovat? Nebo snad nikoliv?

A co je to ta „neochota k solidaritě se zbytkem Evropy“ nebo, obrátíme-li to, co by znamenala ta ochota, když stejně to euro nemáme? Takže euro nemáme, a jak to vypadá, ani o něj nestojíme, ale panáčkovat budeme?

A táží se dále, tito signatáři: jestli „není jediným důvodem odmítnutí, že smlouva je „evropská“?“  Logika věci: samozřejmě, protože „evropská“, jak jste sami dali do uvozovek, neznamená evropská bez uvozovek, protože ta Evropa, co to po nás požaduje, je Evropa pod německo-francouzským státně socialistickým diktátem a proto správně ty vaše uvozovky. A proto je rovněž správné, se diktátu nepodvolit.

Signatáři, jak se zdá, se točí v kruhu vlastních tvrzení pro utvrzení sebe sama: totiž, že je to jedno, co po nás chtějí, protože MY chceme být v té laskavé, korektní a multikulturární Evropě, a proto, kdo neskáče s námi, není Evropan.

Tak se na závěr táži pro změnu já: odpoví mi někdo z těch třech stovek spravedlivých, proč by Váš názor měl mít větší váhu, než názor jiných tří stovek občanů?

Odpovíš mi třeba Ty, Petře Uhle?